Kde se země dotýká nebe
Kde se země dotýká nebe
Na stránkách knihy z klášterní knihovny četli dva mniši, že existuje místo na konci světla, kde se země dotýká nebe. Rozhodli se, že půjdou a najedou to místo. Slíbili si, že se nevrátit zpátky, dokud ho nenaleznou. Prochodili celý svět, vyvázli z mnoha nebezpečí, vydrželi mnohé útrapy a odříkání, které přineslo putování do všech koutů, na všechny strany země. Setkali se také s množstvím pokušení, které se je snažila svést z cesty.Všechno překonali. Věděli, že na místě, které hledají,mají najít bránu: Až zabuší, stanou tváří v tvář Bohu. Tu bránu nakonec nalezli. Neztráceli čas a se srdcem až v hrdle zabouchli. Brána se pomalu otevřela. Oba mniši rozechvěle vstoupili a…ocitli se ve svém klášteře.
Jednoho dne navštívili rabbiho Mendel di Kozka velmi vzdělaní mužové. Rabbi je udivil svou otázkou, s kterou se k nim obrátil: Kde přebýval Bůh? Vysmáli se mu: Co tě to napadlo? Cožpak svět není plný jeho slávy? Rabbi sám však měl tuto odpověď: Bůh přebývá tam, kam ho nechají vstoupit. Co je tedy nejdůležitější? Nechat Bohu vstoupit. Ale nechat ho vstoupit doopravdy, nechat oživit svou víru, aby se můj život proměnil. Stojím u dveří a tluču říká Bůh v Písmu. Otevřeš mu dnes své srdce